Mýty o třídění odpadů

Mýtus 1: vše skončí na jedné hromadě

Už vám to také někdo řekl? Že třídění odpadu nemá smysl, protože vše stejně skončí na jedné hromadě? To není pravda. Různé druhy odpadků odvážejí auta označená nápisem s názvem suroviny – ke smíchání tak opravdu nedochází. Mimochodem, firmy zabývající se svozem dostávají za tříděný odpad zaplaceno, kdyby ho odvezly na skládku, musely by platit ony.

Mýtus 2: třídění odpadu je složité

Je jednodušší, než se na první pohled může zdát. Papír stačí ukládat do papírové krabice, plastové láhve do igelitky. Na sklo můžete vyčlenit speciální kbelík. Třídění podle výpočtů zabere jen tři minuty denně. Tolik času můžeme Zemi věnovat.

Mýtus 3: plastové láhve je nutné zbavit etikety a víčka

Další poměrně rozšířený omyl. Mnozí lidé láhve z plastu před vyhozením zbaví jak víčka, tak etikety. Jenže to je zcela zbytečné. Firmy, které plastové výrobky zpracovávají, si totiž umí s těmito součástmi jednoduše poradit.

Mýtus 4: před vhozením do kontejneru musím kelímky od jogurtů a jiných potravin důkladně vymýt

Drobné znečištění obalů nevadí. Stačí tedy, když potravinu důkladně dojíte nebo z kelímku vyškrabete. Samozřejmě že ideální je obal lehce vypláchnout, například vodou po nádobí, ale není to podmínka. Výjimkou jsou mastné obaly, ty je třeba vypláchnout teplou vodou s přípravkem na mytí nádobí. Pokud chodíte s tříděným odpadem jednou za čas, je dobré obaly vymýt, tedy i ty od jogurtu a to z důvodu nepříjemného zápachu, který po čase nastane, pokud jej brzy po použití neodneseme do správného kontejneru.

Mýtus 5: nebezpečný odpad doma nevedeme

Při vyhazování odpadků je dobré se mít na pozoru. Protože přibývá věcí, které není možné vyhodit do běžné popelnice. Respektujte to. Nebezpečným odpadem jsou například prošlé léky a ty má doma čas od času každý. Stejně jako třeba vybité baterie.

Mýtus 6: bioodpad patří do obyčejné popelnice

Když bioodpad, jako jsou třeba slupky od brambor, skořápky od vajíček či posečená tráva ze zahrady, skončí na skládce směsného odpadu, rozkládá se bez přístupu vzduchu a tvoří se metan, který je skleníkovým plynem. Proto je lepší dávat takový odpad do speciálních rozložitelných sáčků a vyhodit na kompost, do některé z hnědých popelnic na bioodpad nebo se ho zbavit při pravidelných svozech bioodpadu.